Chci chovat a mít chovatelskou stanici nebo chci jen mazlíčka do rodiny?

V první řadě, i pokud se ptáte jen na cenu kotěte, si vždy musíte ujasnit, proč chcete plemeno Sphynx, zda chcete chovat nebo zda chcete kotě jen na mazlíka - chovatele to bude zajímat. Pokud mu nesdělíte potřebné informace nebo Váš chovný plán či záměr, nesvěří Vám kotě do péče.

A pokud se Vás nezeptá a je mu to jedno, pak je to divné a rozmyslete si, zda chcete kotě od někoho, komu na něm evidentně nezáleží. Péče o koťata je prvních 6 týdnů, než začnou koťata baštit sama, opravdu 24 hodinová včetně noční péče. Nemluvě o další péči jako je strava, vaření pro koťata, když začnou jíst a následný obrečený odchod do nových rodin - to je CHOV.

CHCI MAZLÍČKA
Chcete-li kotě jen na mazlíka, pak toto sdělte chovateli jako první včetně toho, odkud jste, zda máte nějaké zkušenosti s kočkami všeobecně, kolik času jim můžete denně věnovat, máte-li děti, apod. Čím více toho chovateli sdělíte, tím lépe Vám dokáže pomoci se rozhodnout, zda je pro Vás vhodnější kočička nebo kocourek a jaké povahy. Každé kotě má povahu jedinečnou, každé je jiné, žádné není stejné.

Koťata na mazlíka jsou za nižší cenu, ale samozřejmě každý zodpovědný chovatel má podmínky, které budete muset dodržet. Jednou z nejčastějších podmínek je kastrace kotěte v dospělosti. Spousta lidí mi tvrdí, že kotě pak nechce kastrovat, protože ho tím nechce trápit, ale málokdo z nich si uvědomuje, že tím, že ho kastrovat nenecháte, ho vystavujete mnohem většímu trápení a v neposlední řadě hlavně u kočiček také možným zdravotním problémům.

Kočky jsou schopné mrouskat i ob týden (na jaře a v létě - opravdu), dokud je nenecháte nakrýt, mohou trpět falešnou březostí a hubnout až do extrémů, neboť když touží po kocourkovi, tak většinou nežerou nebo baští jen minimálně, mohou trpět záněty vaječníků z častého mrouskání a mohou být nečistotné (počůrávají se u dveří, aby svojí močí nalákaly kocourka). Nejen, že je to nepříjemné pro majitele kočičky, ale pro samotnou kočku přímo hazard s jejím zdravím. Kočičky, které jsou chovné a mývají pravidelně koťátka, tyto problémy pak samozřejmě nemají.

Kocourci když touží po kočičkách, tak v první řadě značkují. Chovatelé, kteří mají kocourky, co neznačkují, musí být v sedmém nebi. Náš Lonouš značkuje, někdy méně, někdy více, někdy vůbec, ale značkuje a fakt to páchne. Obnáší to 1x ročně měnit koberec a neustále čistit WC (když je hodný a značkuje do WC) či neustále mít po ruce ocet a čistit a čistit a čistit, pokud se vyčůrá na koberec, do postele, apod. Nepomohl ani Feliway... Nemůžete ho za to trestovat, je to pudové, opovažte se! Velmi nepříjemná a nevoňavá záležitost, i když se to vyčistit dá. Je to prostě řehole držet chovného kocoura a chcete-li jen mazlíka - jedině kastrovat protože značkovat nemusí začít, ale v 90% je to obvyklé.

Co se týče dalších věcí, musíte být připraveni na to, že pokud máte v domácnosti více koček (kastrovaných), nekastrovaný kocour je bude napadat, pozná to, že jsou kastrované a nebude je mít rád. Samozřejmě existují vyjímky, ale těch je málo. Stejně tak jako existují vyjímky, že kocour neznačkuje :-).

Kocourek po nocích bude zpívat, bude volat kočičky, do toho značkovat a pokud tedy nebudete chovat a nebudete mu poskytovat kočičky na krytí, bude se trápit a bude protivný, a ne mazlík.

Kastrace je jediné možné řešení u zvířat, které si pořizujete jen jako mazlíka! Jejich povaha se nezmění!

Všechna naše nechovná kočičí zvířata jsou kastrovaná a nemají nejmenší zdravotní problém. A psi, naše fenka dobrmana Sunny? Také je kastrovaná, nechceme štěňata bez PP a také nám to bylo doporučeno ze zdravotního hlediska. Jakého? Nehrozí jí rakovina dělohy. Je kypící zdravím, šťastná a vesele může řádit na zahradě s naším psem bez obav, že by mi nechtěně zabřezla. A naše fenka jezevčíka z útulku? Již 10ti letá dáma, také je kastrovaná, zdravá a hodná, neagresivní stejně jako dobrmanka, obě milují lidi, děti a veterinářům dávají pusinky.

Jak je to tedy u nás s kotětem na mazlíka?
U nás, pokud si pořizujete kotě jen jako mazlíka (je jedno, zda kocourka nebo kočičku) je podmínkou kastrace v dospělosti. Nekastrujeme mladá koťata a necháváme rozhodnutí na novém majiteli, kdy kastrovat. On pak bude mít kotě doma a on sám se může rozhodnout, zda bude kastrovat v roce, roce a půl nebo v 8mi měsících. Je to na něm, protože on zvíře bude nejlépe znát a pozná, kdy je vhodná chvíle.
Pokud se přeci jen během toho roku rozhodnete pro chov, stačí nás kontaktovat a domluvíme podrobnosti. Ale než se pro chov rozhodnete, zvažte, co vše musíte zařídit a co to obnáší, viz dále.

CHCI CHOVNÉ ZVÍŘE a chovatelskou stanici
Budete-li si vybírat první kotě do chovu, doporučujeme tyto rady přečíst nejméně 2x a vše dobře zvážit nemluvě o kontaktu s chovatelem. Časem připravím samostanou ikonku, kde bude přímo popsáno, co vše chovatel musí, než se stane chovatelem:-).

Apeluji - vyberte si takovou chovatelskou stanici, kde Vám chovatel bude radit po celou dobu v začátcích, budete to opravdu potřebovat. Chov Sphynxů je náročný nejen časově, ale i psychicky (viz knoflík porod Sphynx) a finančně (péče o narozená koťata).

Musíte si rozhodnout v těchto věcech:

Jako první si pořídit kočičku nebo kocourka?
Doporučuji jako první si pořídit vhodnou kočičku pro chov a to takovou, která BUDE perfektní, není dobré začínat chov s kočičkou, která má vady (jako na zkoušku). Budete toho pak litovat, pokud se Vám chov zalíbí. A první chovnou kočičku jednoznačně od kotěte - proč? Protože než dospěje, vytvoří si k Vám pevné pouto a až nastane její první porod, budete s ní a ona to bude vědět a bude klidná, protože jste to vy, ten dvounožec, který o ní pečuje, když má bebí nebo když se chce mazlit. Věřte, kočky toto hodně cítí.

Je v tom velký rozdíl, Desinku máme skoro od mala (od6ti měsíců) a při porodech si nechá ode mě vše líbit a ví, že jí pomáhám, že jsem u ní a ona je klidná, když má stahy, tak přede. Sweet jsme si pořídili jako roční a ona si stále ještě zvyká, je opatrná a stává se, že při porodu na mě i zavrčí. Velkým pokrokem u Sweet je, že si nechá hladit bříško, ale musela jsem na ní pomalu. Nebyla moc zvyklá na lidské doteky:-(. Teď s ní čekáme druhý porod a je mnohem mnohem klidnější, ale trvalo to.

Nedoporučuji pořizovat hned i kocourka, přeroste Vám to přes hlavu. Doporučuji - zkuste jeden vrh z cizího krytí (pokud seženete vhodného chovného kocourka, klidně i ze zahraničí) a uvidíte sami, zda Vás odchov naháčků nadchne nebo zda se zaleknete té zodpovědnosti a velké práce. Nadchne-li Vás chov, můžete se poohlížet po vhodném kocourkovi, pomalu, opatrně a dobře zvážit, jakého kocourka a kde koupit, nechte si od chovatele poradit. Nenadchne-li Vás chov, budete mít skvělou, překrásnou a milou kočku jako mazlíka a ne plný barák Sphynx koček a kocourů, o které se nezvládnete postarat.

Jakou barvu u kočičky, kocourka si mám pořídit?
Takovou, která se Vám líbí. U plemene Sphynx jsou povolené všechny barevné varianty a samozřejmě záleží i na tom, jaké barvy mají v PP předci chovné kočičky a kocourka. Poproste chovatele, zda by Vám mohl poslat kopii PP rodičů nebo si prohlédněte PP při návštěve chovatelské stanice. A pokud chcete odchovávat určité barvy, také poproste chovatele, ať Vám poradí. Genetika je sice složitá, ale něco ví každý nebo minimálně Vám rady může poskytnout i poradce chovu, kterého má každý chovatel.

Mám na to čas, peníze a psychiku?
Jedna z neméně důležitých věcí, co si promyslet, než se pustím do chovu. Tento bod opravdu zvažte jako první a důkladně.

ČAS
Ano opravdu, chov je časově náročný a pokud chodíte do změstnání, jak chcete koťata zvládnout socializovat 2 měsíce? Péče o kotěcí Sphynxe je opravdu 24 hodinová záležitost nejméně po dobu 6ti týdnů a to opravdu nejméně, protože po 6ti týdnech a nočních směnách začíná vaření a socializace koťat. I mí rodiče už si zvykli, že když mám koťata, jsem prostě doma a nikam nejezdím. Pokud se stane, že se narodí více koťat než 4 nebo slabší kotě, počítejte s tím, že budete každé 2 hodiny dokrmovat a to je jen začátek.

PSYCHIKA
Je také důležitá, budete mít nervy na to, že čerstvě narozené kotě za hodinu, den, dva, umře? Stává se to velmi často, slabší jedinci nepřežijí a navíc týden starý Sphynx velmi rychle prochladne. Pak Vám zbývají jen minuty, ne hodiny, napravit škody (vypadl proud, vypla se podložka, apod.) a i když uděláte maximum a to maximum musíte udělat, stejně nemusíte kotě zachránit. Z 6ti narozených Sphynxů přežijí většinou 3-4, více je vyjímkou a daří se opravdu ostříleným chovatelům. Zodpovídáte za ně, jsou malá, nevidí cecík, řídí se hmatem, kočka má plné práce také a je na Vás se o ně postarat.
A teď si vemte to horší, že 6 týdnů pipláte jedno kotě (ostatní jsou ok, ale to jedno je prostě od mala slabší), staráte se, lítáte na veterinu, protože kotě nechce jíst, nespíte, krmíte, vaříte apod. a kotě v 6ti týdnech umře? Jste vyplivaní, na konci se silami a stejně to bylo na nic? I to se bohužel stává. Ano, někdo to nechá na přírodě, ale na to já nemám povahu a vždy si musím sama sobě říct, udělala jsem pro to kotě maximum. Když kotě nepije, tak ho prostě krmím ručně a ano, je to dřina, ale ve 2 měsích Vám to bohatě vrátí. A s ručně krmenými koťaty se pak špatně loučíte, mám totiž pocit, že to vědí a pamatují si Vás.

PENÍZE
Protože náklady v desítkách tisích na pořízení kvalitní chovné kočičky to jen začíná. Než kočička dospěje a bude čas na koťata, bude Vás to také něco stát, ale to jsou maličkosti v porovnání s náklady na krytí (případně pořízení chovného kocoura), náklady na veterinární péči (testy FIP a FeLV včetně očkování jsou minimum! na veterině toho budete muset řešit daleko víc), a pak následně náklady s koťaty (krmivo pro březí kočičku, vitamíny jako tekuté kalcium, glukopur, podložka pod koťata, pleny, deky, odchovna, kojící lahvičky, odsávačka, mléko pro koťata nebo tatra, následně granule a mraky masa, konzerv, kapsiček apod.). Nemluvě o vakcínách, odčervení, a zase veterina...Počítejte s tím, že než se Vám vrátí všechny náklady, bude to nějakou dobu trvat a Váš čas? Kapitola sama pro sebe. Spíš to berte jako brigádu, přilepšení. Chov je opravdu pro lidi, kteří zvířata milují (mluvím o chovu, ne o velkochovu).

Budete-li chtít mít velmi úspěšného jedince s mnoha tituly a prodávat své odchovy i do ciziny, budete muset jezdit na výstavy jak u nás, tak po celém světě a to jsou také nemalé náklady, že?

Samozřejmě to jde ošidit, nekupovat kvalitní stravu, nelítat se vším na veterinu, nedávat vitamíny, nechat to na kočce, ale proboha, kde to jsme? Chováme snad přeci proto, abychom odchovali zdravá, nádherná, vymazlená koťata, která budou dělat novým majitelům jen radost a případně chceme mít i výstavně úspěšné jedince. To je náš cíl jako chovatelů, stejně tak jako to zkvalitňovat odchovy a neprodávat do chovu zvířata, která v chovu nemají co dělat. Dělat to jen proto, že na výstavách uchovní skoro cokoliv? A proč? My jako chovatelé musíme mít pocit, že to děláme proto, aby člověk, který si od nás kotě pořídí, byl rád, že ho má od nás. A to je pocta.

Jen chovatel musí mít morál, soudit a kriticky hodnotit, co do chovu ano a co ne. Pečlivě vybíráme, které kotě bude vhodné pro chov a které v chovu nemá co dělat. Naším cílem je, aby se do chovu vrátili HOLÁ a co nejkvalitnější i povahově zvířata tohoto plemene.

Asi si teď říkáte, proč se vlastně do chovu pouštět, nezbohatnu na tom, je to spíš jen přilepšení, hm, tak proč. Ano, není to pro peníze, na to zapomeňte, těžko na koťatech vyděláte, když si spočítáte Váš čas a náklady, je to opravdu jen malé přilepšení, většinu zisku vrazíte zpátky do chovných jedinců (pelíšky, hračky, škrábadla, jídlo, apod.), pokud nemáte velkochov, ale to nemohu soudit, neplánuji ho, 2 chovné kočky a kocourek mi bohatě stačí. Ale proč do toho jít? Je to pro to, co Vás čeká dál.

Netrpělivě očekávám každý porod už týden před termínem, a strašně se těším (co týden, jak říká manžel....). První odchov, první koťata mě strašně vyděsila (navíc jsem bohužel věděla houby dopředu, proto píšu tyto rady pro Vás nyní) a říkala jsem si, to přeci nemohu zvládnout, já taková citlivka co brečí u každého filmu? Na to nemám nervy, žaludek a čas, toho jsem neměla nikdy mnoho, jsem moc aktivní. Ale... Podívejte se na naše odchovy, podívejte se, jak se mají koťata v nových domovech, majitelé mi píší, jak je všechno v pořádku, jak jsou nadšení, jak Batynka byla ve školce za dětmi, jak byla vzorná, jak byla vyfocená v novinách, paní Alferyová mi poslala dokonce poštou i ten článek s fotkou Baty - úžasné, naše Baty v novinách. Bambi (jediná v chovu zatím), jak byla na výstavě, jaká dostala ocenění, Caccao, jak je v pohodě s dalšími kočičími členy, jak z něj mají radost, prostě je to nádherný pocit, že vím, kolik lidí z nich má radost a jsou nadšení.

Když začnou koťata jíst, začne s nimi být navíc ta správná sranda, říká se tomu, že probíhá jejich socializace, ale pro nás je to spíš, že si hrajeme s tou bandou, že nás nic netrápí, všechny starosti jsou zapomenuty, chovné kočky jsou šťastné (opravdu, naše obě holky si koťata fakt užívají) a koťata si také užívají, je to na nich vidět a já s manželem? Fakt jejich odchod vždy obrečíme, protože si na každé z nich zvyknete a každé je osobnost.

A proto, pokud bych chovala jen pro peníze, o tohle všechno bych přišla a nebavilo by mě to. Takže chov má svá úskalí, určitě ano, pokud chováte víc jak jedno plemeno a máte 10 chovných koček a 5 kocourů, mrksáte jeden vrh za druhým, tohle si prostě nemůžete užít, nemluvě o podmínkách těch zvířat:-(.

Ale pokud chováte pro to, že chcete z koťat mít radost, tak to za to stojí mnohonásobně.